Díky kulturním a společenským aktivitám, které pravidelně pořádá, rozvoji infrastruktury a postupné modernizaci se jí daří počet obyvatel mírně navyšovat a přilákat i mladé rodiny s dětmi. Obec už také nepatří mezi ty s nejvyšší nezaměstnaností, její hranice se dnes pohybuje kolem čtyř procent.
První písemná zmínka o obci Rapšach pochází z roku 1338 v souvislosti s kostelem sv. Zikmunda, který stojí na její návsi. „Vesnice ale dlouhá léta patřila Rakousku, teprve po konci první světové války a poválečném uspořádání se stala součástí Československa. Tehdy došlo k rozdělení města Gmünd, jehož část se železnicí, nazývaná České Velenice, připadla právě nově vznikající republice, a naše obec, ležící asi 15 km severně, z toho profitovala,“ vypráví Lenka Cvrčková, starostka Rapšachu.
„Za dob první republiky vesnice prosperovala. Žili zde vedle sebe jak Češi, tak Rakušané. Postavila se základní škola, která dodnes funguje a jejíž budova se stala pamětihodností. Před osudovým rokem 1938 v Rapšachu žilo přes dva tisíce obyvatel,“ přibližuje historický vývoj obce její starostka a doplňuje: „Podepsání mnichovské dohody pak ale urychlilo odchod českého obyvatelstva do vnitrozemí a následně po válce zase došlo k odsunu sudetských Němců. Na začátku padesátých let se v okolí Rapšachu začala budovat ochranná síť a nařízením ministerstva vnitra, právě z důvodu ostrahy státní hranice, bylo téměř všechno obyvatelstvo přesídleno do centra země.“
Stop vylidňování obce
Vlivem těchto historických událostí se obec víceméně vylidnila. „Najednou z tisícovky obyvatel byla stovka. Těch, kdo by zde měli své kořeny, je hrozně málo. To se ale snažíme změnit. Je pro nás důležité, aby zde lidé zůstávali, zakládali rodiny a stěhovali se sem další. Proto se snažíme přetvořit obec v krásné místo pro život a podporovat její společenský význam,“ říká Lenka Cvrčková.
Rapšach proto začal už v devadesátých letech s odkupem původních pozemků do svého vlastnictví, včetně zemědělské půdy, lesů a komunikací. Podařilo se mu také získat 51 bytů, které dnes za výhodných podmínek pronajímá místním občanům. „Pro většinu obcí se staly zátěží a začaly se jich zbavovat. Pro nás jsou ale z hlediska rozvoje klíčovou záležitostí, díky nim se nám tu daří udržet řadu obyvatel,“ přibližuje starostka Rapšachu.
Přestože má obec poměrně malý rozpočet, snaží se také investovat do svého nového vzhledu. „I když ještě nemáme hotovo, už se nám toho podařilo vylepšit hodně. Vůbec vymyslet to bylo poměrně komplikované, protože náš kostel je do náměstí otočen presbytářem, náves tak byla na jeho druhé straně. Jenže právě na návsi se žije,“ popisuje úvodní těžkosti Lenka Cvrčková.
„Součástí výstavby muselo být i vybudování nové infrastruktury. Drobnou komplikací bylo ale to, že jsme obcí, která nejde dál. Po silnici, jež tudy vede, se dojede na státní hranici a tam končí. Navíc cesty nejsou v našem vlastnictví. Naštěstí nám kraj vyšel vstříc a my jsme se mohli pustit do výstavby,“ líčí starostka obce a dodává: „Nejdříve jsme se vrhli do rekonstrukce chodníků a veřejného osvětlení. Na to jsme si museli vzít úvěr za nepříliš výhodných podmínek od jedné z komerčních bank. Na opravu místní komunikace jsme zkoušeli získat dotaci, ale obce naší velikosti to mají těžké. Zkusili jsme to pětkrát a ani jednou se nám to nezdařilo. Pak jsme se ale dozvěděli o ČMZRB.“
Z úvěru od této banky byla financována oprava silnice, přilehlého chodníku a zbudovala se odstavná plocha pro automobily. „Kdybychom tyto prostředky nezískali, museli bychom výstavbu řešit etapově, a tím pádem by vše trvalo déle. Nemáme příliš velký rozpočet, takže musíme dlouhodobě promýšlet, do čeho budeme investovat. Při realizaci dalších projektů určitě zase budeme zvažovat úvěr od ČMZRB. Kdybychom o této bance věděli dříve, tak bychom si nepůjčovali od komerčních institucí. Není nad to, když se peníze vrátí zase na stejný účel,“přibližuje financování rozvoje Rapšachu Lenka Cvrčková.
Investice budou pokračovat
Vedle svého zkrášlování se obec snaží také vytvářet kulturně-společenský život. „Máme zde několik spolků, jako jsou hasiči, fotbalisti, turistický oddíl mládeže či ženský taneční soubor. Pravidelně pak pořádáme akce, při nichž se místní sdružují a jezdí na ně i lidé z celého regionu. Nejznámější je Zikmundohraní, které se koná vždy prvního května a jde o jakýsi hudebně-taneční festival. Každý rok také vítáme nové občánky, pořádáme velikonoční jarmark, velikonoční a vánoční koncert, mikulášskou nadílku, rozsvěcení vánočního stromku, novoroční ohňostroj. Důležitou úlohu pak hraje také škola. Máme klasickou devítiletku, jezdí do ní i děti z okolních obcí, a pokud to jen půjde, budeme ji držet,“ říká Lenka Cvrčková.
Rapšach má dnes necelých 600 obyvatel, kterých neubývá, ba naopak, stěhují se sem i mladé rodiny s dětmi. Obec se řadí k těm s nízkou nezaměstnaností, i když to bývalo naopak, protože se za prací musí dojíždět. Naštěstí je to ale kousek za hranice do Rakouska a v blízkém Suchdole nad Lužnicí a Českých Velenicích jsou dvě firmy, kterým se daří a nabízejí řadu pracovních příležitostí.
Do budoucna pak obec plánuje investovat prostředky do svého dalšího rozvoje. „Přestože už jsme vesnici hodně posunuli, potřebujeme ještě dodělat v nové zástavbě kousek kanalizace a jednu komunikaci, opravit fasádu školy, vybudovat hřiště, sběrný dvůr, zrekonstruovat bytovky aj.,“ prozrazuje své další plány starostka Rapšachu.
