Novinky k Národnímu rozvojovému fondu

Zdravotnictví potřebuje investice. Pomoci může soukromý sektor skrz NRF

V budoucnu se zdravotnictví neobejde bez většího zapojení soukromého sektoru. Nemocnice se musí naučit financovat své investice i mimo národní a evropské zdroje. Pomoc s financováním zdravotnictví může přinést Národní rozvojový fond, který bude dceřinou společností Českomoravské záruční a rozvojové banky. To jsou alespoň závěry investiční konference s názvem Nové možnosti financování zdravotnické infrastruktury, kterou pořádal na začátku ledna Zdravotnický deník.  

Zdravotnictví se potýká s nedostatkem peněz, přitom veřejné nemocnice jsou ve špatném stavu a nutně potřebují příliv kapitálu. Některé areály nemocnic se nezměnily od doby, co byly postaveny. Změnu může přinést pouze nárůst investic. Ty jsou ale právě tím, co se v tomto sektoru dosud moc neřešilo. „Řešila se otázka platů, jak dát do systému více peněz, ale o investicích se příliš nediskutovalo,“ potvrzuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Potvrzují to ale i čísla. Podle poslední zprávy Evropské komise je objem kapitálových investic do českého zdravotnictví nejnižší ze všech zemí Evropské unie.

Investice jsou potřeba v řadě oblastí, od přístrojové techniky přes modernizaci budov až po energetické úspory. Právě ty jsou podle ministra zdravotnictví pro nemocnice klíčové, ať již jde o zateplení, nová okna či výměnu topení. Jednou z hlavních priorit ministerstva bude pro další programovací období 2021 – 2027 i rozvoj koncepce urgentních příjmů.

Musí se změnit přístup k financování projektů
Zdravotnictví nutně potřebuje peníze. K těm by mohl pomoci soukromý sektor, ale i změna pohledu na získávání finančních prostředků pro veřejné projekty. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka je nutná celková změna v přístupu k financování projektů ve zdravotnictví. „V současnosti, když chce stát do něčeho investovat, tak se podívá kolik má peněz v rozpočtu a k tomu přidá peníze ze strukturálních fondů. My na to ale musíme jít opačně. Napřed se musíme podívat, co jsme účelově schopni zafinancovat z cizích zdrojů, protože ty jsou do určité míry dost jasně směřovány, například evropské strukturální fondy, poté se musíme podívat účelově, co jsme schopni zafinancovat ve spolupráci s privátním sektorem, protože i on si dost jasně řekne, do čeho chce investovat a zbytek se může financovat ze státního rozpočtu,“ říká Karel Havlíček a dodává: „Musíme si začít zvykat na to, že budeme muset do dlouhodobých investic i toho sociálnějšího charakteru umět pouštět privátní zdroje.“ V Evropě je přitom standardem financovat tyto typy projektů s využitím soukromých investic.

Pomoct může Národní rozvojový fond
Právě proto je v přípravě  Národní rozvojový fond, který bude dceřinou společností Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou (ČMZRB). Ten bude sloužit jako zdroj pro financování projektů nejen ve zdravotnictví, ale i v jiných oblastech veřejného sektoru. Fond bude spravovat peníze od soukromých investorů, kterými jsou v současnosti čtyři české největší banky – ČSOB, Česká spořitelna, Komerční banka a Unicredit Bank (bližší informace k podpisu memoranda o založení NRF najdete zde). Ty se zavázaly do fondu vložit sedm miliard korun. Ministr průmyslu a obchodu ovšem předpokládá zapojení dalších soukromých subjektů. Podle předsedy ČMZRB Jiřího Jiráska je Národní rozvojový fond cestou, jak posunout infrastrukturu, ať již dopravní či zdravotní, nahoru, a přiblížit se více zemím Evropské unie. „Národní rozvojový fond není něčím, co by mělo nahrazovat státní rozpočet nebo evropské fondy, ale je to něco, co by je mělo doplňovat a mělo by umožnit najít další zdroje, které tady nejsou,“ říká Jiří Jirásek. Ačkoliv se s podobnými projekty můžeme setkat v jiných evropských zemích, Česká republika zatím v této oblasti zkušenosti nemá.  „Problém nebude získat peníze, ale připravit projekty, které umožní právě tuto formu investování. To v České republice stále ještě neumíme a musíme se naučit to dělat,“ upozorňuje v závěru Jiří Jirásek.

 

 

 

Size: XS SM MD LG XL XXL