Články k veřejné podpoře

Proč řešíme v programech COVID veřejnou podporu v režimu de minimis?

Evropská unie je založena na fungujícím celoevropském společném vnitřním trhu, na němž platí volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu. Podstatou úspěšného fungování tohoto trhu je volná hospodářská soutěž. Již od počátku evropského integračního procesu v padesátých letech je proto kladen velký důraz na odstranění opatření, která by volnou soutěž narušovala.

Pojem veřejná podpora označuje jakoukoliv finanční podporu, kterou soukromé podniky získávají z veřejných zdrojů. Není podstatné, zda podporu dává stát, kraj, město, státní fond nebo třeba státem vlastněná banka. Stejně tak není podstatné, zda se jedná o podporu ze státního rozpočtu, evropských fondů či vlastních zdrojů společností pod kontrolou státu. A není podstatné ani to, jakou formu podpora má – zda jde o přímou dotaci, finanční příspěvek, zvýhodněný úvěr či záruku za úvěr. Ve všech případech se jedná o veřejnou podporu. A protože každá taková podpora potenciálně narušuje volnou hospodářskou soutěž, je na základě Smlouvy o fungování EU zakázána.

Nejedná se ovšem o zákaz absolutní. Nelze samozřejmě předpokládat, že by státy nevynakládaly na podporu svého podnikatelského sektoru ani jedno jediné euro. Vynakládají. Bylo tedy potřeba stanovit hranici, kdy veřejná podpora má jen omezený dopad na hospodářskou soutěž a přeshraniční obchod. Tato hranice je 200 tisíc eur v průběhu jakýchkoliv tří po sobě jdoucích let. Určité sektory však mají limit nižší: pro silniční nákladní dopravu jde o 100 tisíc eur, pro rybářství o 30 tisíc eur a pro zemědělství o 20 tisíc eur.

Tomuto limitu se říká podpora de minimis. Ta se nepokládá za nepovolenou veřejnou podporu. Do limitu se započítává vždy celá výše dotace či finančního příspěvku, na rozdíl od zvýhodněného úvěru a záruky, u nichž se výše veřejné podpory vypočítá v závislosti na výši úvěru/záruky, délce splatnosti/délce ručení a v případě úvěru i na výši úrokové sazby.

Členské státy jsou tedy oprávněny podporovat podnikatele až do výše stanoveného limitu. To je samozřejmě dobrá zpráva. Má to ale dvě důležité podmínky.

První podmínkou je, že podpora v režimu de minimis se počítá pro jeden podnik. Pod tímto pojmem se skrývá skupina podniků vzájemně propojených prostřednictvím ovládání většiny hlasovacích práv či uplatňováním rozhodujícího vlivu jednoho podniku na druhý (nevztahuje se na pouhé držení podílů či akcií fyzickou osobou). Propojenost podniků je navíc nutno sledovat napříč Evropskou unií. Pod jeden podnik tedy spadají i všechny dceřiné či mateřské společnosti sídlící v zahraničí. Limit de minimis se nicméně počítá na úrovni státu, zahrnuje tedy jen podporu pro všechny propojené podniky poskytnutou českým veřejným subjektem.

Druhou podmínkou je sledování poskytnuté veřejné podpory v režimu de minimis. Evropská unie za tímto účelem zřídila registr de minimis, v němž musí být evidována každá veřejná podpora poskytnutá v tomto režimu.

V případě úvěrových a záručních programů ČMZRB jsou tyto dvě podmínky řešeny prostřednictvím formuláře „Prohlášení žadatele o podporu v režimu de minimis“. Každý žadatel musí v tomto formuláři uvést všechny propojené podniky a přehled doposud poskytnuté podpory v tomto režimu. To, co se na první pohled může zdát jako formulář navíc a zbytečná byrokracie, je tedy nezbytnou podmínkou pro to, aby ČMZRB mohla podporu v podobě zvýhodněného úvěru nebo bankovní záruky svým klientům vůbec nabízet.


Související články:
15. 04. 2020: Proč nepoužíváme v programech COVID I a II jiný režim veřejné podpory než de minimis?

 

Size: XS SM MD LG XL XXL