NRB

Toužil po svobodě. Dnes podniká mj. v oblasti elektra a ubytovacích služeb

Bartoš UB
dlouhodobá spolupráce modernizace hotelu OPPIK strukturální fondy EU záruka zvýhodněný úvěr
30.10.2018

Sametová revoluce umožnila panu Bartošovi postavit se na vlastní nohy a začít podnikat. Využil toho, co umí, a společně se svými dvěma kamarády rozjel podnikání v oblasti poskytování elektromontážních prací. S trochou štěstí se mu podařilo vydražit několik nemovitostí a postupně tak svou činnost rozšířil i o ubytovací služby. Jeho životní oporou mu byla až do své smrti v roce 2011 manželka, které vděčí i za setkání s Petrem Stiborou, podle jehož návrhu nyní finalizuje zásadní přeměnu hotelu Bartoš, což považuje za vrchol svého podnikání.

Leo Bartoš se vyučil elektromontérem rozvodných zařízení a po ukončení studií se tím začal živit. Byl zaměstnaný ve firmě v Novém Jičíně a vedle práce se věnoval sportu. Hrál fotbal a stolní tenis, byl dokonce vyhlášen nejlepším sportovcem okresu. Vyhovoval mu bohémský způsob života, který se příliš neslučoval se zakládáním rodiny. Jenže pak se v něm něco zlomilo, když oslavil své 33. narozeniny, a přehodnotil své životní priority. „Přesto pro mě svoboda zůstala nesmírně důležitá, a tak jsem se v roce 1990 rozhodl, že začnu podnikat. Nebylo mým cílem vydělat peníze, ale dělat to, co mě baví, sám na sebe,“ vysvětluje důvody vzniku podnikání Leo Bartoš.

Společně se třemi kamarády, elektrikáři, které přizval do podnikání, začínali v mobilních buňkách v areálu společnosti MEZ Frenštát (dnes Siemens Frenštát). „V roce 1991 se nám od ní podařilo získat první velkou zakázku na elektroinstalační práce v objemu jednoho milionu korun. Bylo to pro nás nepředstavitelné,“ vypráví Leo Bartoš a dodává: „A zároveň i docela náročné. Moc jsem nerozuměl účetnictví a dostal jsem se tak do prvních finančních problémů, protože jsme dostali zálohu na tuto zakázku, celou ji neprofinancovali a zpětně jsem se dozvěděl, že budu muset zaplatit daň.“

Vítězství v dražbě ukázalo další směr

Společnost pana Bartoše se pomalu rozrůstala a hledala větší prostory, do nichž by se mohla přesunout a v nichž by zároveň mohl vzniknout obchod s elektrem. V roce 1992 se mu podařilo vydražit hotel Sport ve Frenštátu pod Radhoštěm v rámci malé privatizace a sídlo firmy na čas přesunul tam. „Neměli jsme sice vůbec žádné peníze, ale šel jsem to zkusit. A vyšlo to,“ vzpomíná Leo Bartoš a dodává: „Hotel bylo zapotřebí během poměrně krátké doby alespoň částečně zrekonstruovat. Bylo to pro nás hrozně riskantní, protože jsme si museli vzít úvěr i na to a zastavit všechny naše nemovitosti. Moje manželka pak navíc musela opustit své zaměstnání zdravotní sestry, aby se měl kdo o hotel starat.“

Protože ale nebylo dlouhodobě udržitelné, aby v části hotelu byl obchod s elektrem a zázemí pro společnost poskytující elektromontážní služby, začal pan Bartoš hledat další prostory. „Narazil jsem na budovu bývalé pohřební služby ve Frenštátu, s níž se dražil i přilehlý dům. Šel jsem do toho a opět se mi podařilo vyhrát,“ líčí pan Bartoš, jak přišel k místu, kam přestěhoval celou svou firmu a kde navíc vybudoval sklad a obchod s elektrem.

V té době zaměstnávala společnost již 25 elektromontérů a 10 vodoinstalatérů. Pokud ale chtěla získat generální stavební zakázku, musela vždy spolupracovat ještě s některou stavební firmou. „A proto jsem se rozhodl, že si založím vlastní. Spojil jsem se s kamarádem, který byl architekt, a v roce 1996 jsme společně založili Stavební společnost Bartoš,“ popisuje své další podnikatelské kroky Leo Bartoš. V roce 2000 odkoupil kamarádův podíl a dnes je jejím jediným vlastníkem.

Rozrůstání impéria

Panu Bartošovi a jeho společnostem se dařilo. Pracovali stále pro MEZ Frenštát, resp. Siemens Frenštát, a získávali řadu jiných zakázek. Zároveň hledali další cesty, jak své podnikání rozšířit, a tak se například spojili se společností Fénix Jeseník (dnes Fénix Group), která vyrábí sálavé elektrické vytápění, a dnes jsou jejím největším odběratelem a distributorem v ČR.

Veškeré peníze, které jsme vydělali, jsme se snažili vracet zpět do firmy, díky tomu jsme pak třeba mohli v roce 2003 přijmout nabídku od společnosti Lapos a koupit další budovu vedle našeho sídla,“ říká Leo Bartoš a dodává: „Dům jsme zrekonstruovali, vybudovali v něm 20 bytových jednotek, které do roku 2007 využívala jako ubytování pro své zaměstnance nově se rozjíždějící společnost Continental, a v přízemí jsme vytvořili prostory pro náš velkoobchod s elektrem.“

V té době se pan Bartoš vrhl ještě do dalších dvou rekonstrukcí. V roce 2005 opravil sídlo své společnosti, za což se mu podařilo získat ocenění Fasáda Moravskoslezského kraje, a díky další vyhrané dražbě koupil nemovitost patřící společnosti MEZ Frenštát, která dříve sloužila jako učiliště. Pan Bartoš z jedné její části vybudoval ubytovnu a v další připravil výrobní prostory pro německou firmu.

Podnikatelská třešnička

Jednou z jeho současných aktivit je poměrně zásadní přeměna hotelu Sport, dnes již hotelu Bartoš. Ten sice již několika rekonstrukcemi prošel, dnes má ale získat naprosto novou tvář. „Kdysi jsme byli se ženou v restauraci Brusenka Panský mlýn v Bystřici pod Hostýnem a obdivovali jsme tamní prostory. Zjistili jsme, že je navrhoval Petr Stibora. Dostali jsme na něj kontakt a teprve po třech měsících se mé manželce podařilo se s ním spojit. Připravil nám nákresy, jak by se náš hotel dal zvelebit. Líbilo se nám to, ale v té době jsme na to neměli peníze,“vypráví pan Bartoš.

Novou vizualizaci hotelu si pověsil do kanceláře a pořád přemýšlel, jak to udělat. „V roce 2011 mi zemřela manželka, zůstal jsem sám a nevěděl jsem, co bude. A tak jsem se rozhodl, že se do té přeměny našeho hotelu pustím. Vyhradil jsem si na to 30 milionů, polovinu z toho jsem si půjčil od ČMZRB. V životě jsem se nesetkal s takovou vstřícností, jako právě v této bance. Pan ředitel Keler a jeho lidé jsou úžasní a mají ke klientům velmi dobrý přístup,“ chválí si spolupráci s bankou Leo Bartoš a dodává: „Kdybych tehdy věděl, co ta rekonstrukce bude všechno obnášet, tak bych se do toho nepustil, ve výsledku mě to bude stát dvakrát tolik. Ale na druhou stranu jsem rád, že i ve svém věku mohu pořád něco tvořit, a to mi přináší radost a naplnění.

A protože činností, kterým se pan Bartoš věnuje, je již opravdu hodně, plánuje v brzké době provést restrukturalizaci celé společnosti, aby byla průhlednější a bylo snazší rozpoznat, co vlastně všechno dělá a jak je to propojené. A k tomu má ještě jeden osobní rest. V první dekádě nového tisíciletí koupil areál hotelu Pantáta ve Frenštátu (bývalá Zotavovna Gustava Klimenta) na žádost jednoho z restituentů, svého známého, a vrhl se do jeho rekonstrukce. Z důvodu příchodu hospodářské recese a poklesu turismu však opravy pozastavil a dnes by se k nim rád vrátil.

Sdílejte tento příběh

Twitter
Facebook
Linkedin

Podpora 1992 až 2017