flidr6.jpg Z politických i rodinných důvodů nemohl Karel Flídr nastoupit k prezenční formě vysokoškolského studia, a tak si vzdělání na Vysoké škole zemědělské v Brně doplnil dálkově až po vojně. Stal se zaměstnancem zemědělského družstva ve svém rodném kraji, a když pak po revoluci nepřišly očekávané změny, rozhodl se postavit na vlastní nohy a začít podnikat. Z firmy o šesti lidech se mu během dvaceti let podařilo vybudovat společnost hrající klíčovou úlohu na poli výrobců dílů pro automobilový průmysl. Například v produkci rámů hlavových opěr je jeho firma druhou největší v Evropě.

Karel Flídr byl zaměstnancem zemědělského družstva v obci Široký Důl na Svitavsku, odkud pocházel, a po pádu železné opony propadl euforii, že v něm bude pracovat do konce života. Věřil, že přijde řada změn, na nichž se bude moci podílet. Jenže i když se mu třeba podařilo prosadit a rozjet přidruženou výrobu kožichů či velkosklad potravin, byl zklamaný z toho, že se ve vedení (byl totiž i členem poradního orgánu předsedy družstva) stále řeší spíše úsměvné záležitosti.

„Jednoho dne mě to naštvalo do té míry, že jsem řekl, že končím, a podal jsem výpověď,“ vzpomíná Karel Flídr a dodává: „V rámci transformačního projektu jsem požádal o pronájem malých dílen, kde tehdy pracovalo pět opravářů zemědělských strojů. A asi z mladické nerozvážnosti jsem nakonec kývl na to, že si těch pět lidí vezmu pod sebe. Založil jsem si živnostenský list a rozjel podnikání.“

flidr7.jpg   flidr1.jpg

Zakázka díky jménu Karel
První zakázky měly vzniknout při posezení u piva s přáteli, kteří pracovali v různých strojírenských firmách, ale nakonec se ukázalo, že šlo pouze o plané sliby. „Měl jsem lidi, byl jsem připravený zahájit výrobu, ale nebylo pro koho. Navštívil jsem proto ředitele státního podniku Agrozet v Týništi nad Orlicí, který prodával zemědělské stroje a náhradní díly, s tím, jestli bych pro ně nemohl něco vyrábět,“ vypráví Karel Flídr.

„Nakonec jsem se ocitl v jejich vedlejším středisku, které sídlilo v obci Praskačka na Hradecku, u pana Blažka. Ten den předtím slavil svůj svátek a nebyl v příliš dobré náladě. Když jsem se ho ale zeptal, jestli je taky Karel, povolily ledy a nakonec mi navrhl, abych pro ně vyráběl napájecí ventily pro hospodářská zvířata, které doposud odebírali od firmy, s jejímiž dodávkami nebyli příliš spokojeni,“ doplňuje majitel společnosti Flídr.

Subdodávky pro Škodovku
Podnikání se rozjíždělo pozvolna a Karel Flídr v jeho začátcích pracoval víceméně nonstop. Přes den dělal zásobovače, svářeče, dělníka ve výrobě, po večerech ekonoma, ředitele, a ještě chodil roznášet pivo do místní hospody, aby uživil svou rodinu. K zásadnímu posunu jeho firmy pak došlo v roce 1995. „Snažil jsem se sehnat zakázky, kde se dalo. Vyráběli jsme třeba sací hadice pro hasiče, fekální vozy a zemědělce. Když jsem byl v jedné nástrojárně v Hlinsku, dostal jsem kontakt na člověka z Jaroměře, který sháněl dodavatele na výrobu dílů pro Škodu Felicii. Spojil jsem se s ním, ale nejdřív jsem si myslel, že si dělá legraci, protože šlo o výrobu v milionech kusů ročně. Nakonec jsme se ale domluvili a my jsme se tak dostali do prvního kontaktu se subdodávkami pro automobilový průmysl,“ vzpomíná Karel Flídr.

flidr2.jpg   flidr3.jpg

O tři roky později pak došlo k založení sesterské společnosti Flídr Plast. „K výrobě napájecích ventilů jsme potřebovali plastové výlisky. Odebírali jsme je od lisovny plastů Orlík Česká Třebová. Její vedoucí mě asi po pěti letech spolupráce navštívil s tím, že jejich divize, která zaměstnávala zdravotně postižené lidi, končí a jestli bych ji nepřevzal. Teprve když za mnou přijel potřetí, jsem na jeho nabídku kývl. Založil jsem společnost Flídr Plast, která v pronajaté hale v České Třebové pokračovala ve výrobě plastových výlisků, i když nakonec s vedoucím z mých vlastních řad,“ přibližuje rozšiřování činnosti své firmy Karel Flídr.

Další růst impéria
Společnost Flídr od počátku svého podnikání sídlila v opravářské dílně zemědělského družstva v Širokém Dole. Její majitel následně s některými členy družstva vyjednal možnost odkupu transformačního podílu, a to ve formě bezúročných splátek po dobu deseti let. „Na základě toho mi byl předán do vlastnictví areál, který shodou okolností stál na pozemcích mých rodičů. Takže o výrobní prostory bylo postaráno. Vydělané peníze jsem pak mohl využívat na nákup zásob, materiálu, drobnějších strojů,“ přibližuje finanční stránku svého podnikání Karel Flídr a dodává: „O první úvěr jsem zažádal v roce 1993, kdy jsem potřeboval pořídit obráběcí automat. Tehdy jsem přišel do styku s ČMZRB, která mi poskytla záruku a příspěvek na úhradu úroků, jež v té době činily nějakých 15 procent.“

Postupně pak investoval do nákupu dalších strojů, vývoje a výzkumu, rekonstrukce hlavní budovy a výstavby dalších výrobních hal. „Financování pak téměř vždy probíhalo ve spolupráci s ČMZRB. Za společnost Flídr jsme s ní uzavřeli 25 obchodních případů, za Flídr Plast sedm. Bez jejích produktů, které jsme byli schopni velmi šikovně využít, by byl rozvoj naší firmy určitě pomalejší a složitější,“ hodnotí spolupráci s bankou Karel Flídr.

dsc-0043.jpg   img-0693.jpg

Dnes jeho areál v obci Široký Důl čítá přes 10 000 m2 výrobních ploch a bude se dále rozrůstat. „V druhé polovině letošního roku plánujeme zahájit výstavbu dalších dvou výrobních hal, které budou mít přibližně 5000 m2,“ prozrazuje Karel Flídr. Sám pak dodává, že měl v životě asi štěstí. Díky své povaze dokázal dotahovat do konce věci, které už ostatní vzdali. Navíc vždy dbal na kvalitu svých služeb, jednal férově a dodržoval své slovo.

I díky tomu se mu podařilo vybudovat firmu, která se specializuje hlavně na výrobu dílů pro automobilový průmysl a v produkci rámů hlavových opěr je druhým největším výrobcem v Evropě. Zaměstnává 330 lidí a dosahuje ročního obratu 600 milionů korun.